Trasa

směr: Podbanské – Veľké Biele pleso – Podbanské – Tri Studničky (1:45/opačným směrem 1:30) – Jamské pleso (1:30/1:20) – odb. Furkotská dolina (0:30/0:25) – Štrbské pleso (0:35/0:40) – rozc. pod Triganom (0:40/0:30) – Popradské pleso (0:35/0:35) – sedlo pod Ostrvou (1:00/0:45) – Batizovské pleso (1:30/1:45) – rozc. pod Suchým vrchom (0:30/0:30) – Sliezsky dom (0:30/0:30) – odb. Slavkovský štít (1:00/1:45) – Hrebienok (0:15/0:20) – Starolesnianská poľana (odb. Veľká Studená dolina) (0:20/0:20) – Zamkovského chata (0:30/0:30) – Skalnaté pleso (1:10/0:50) – sedlo pod Svišťovkou (1:15/1:15) – Chata pri Zelenom plese (1:30/1:30) – Veľké Biele pleso (1615 m) (rozcestí u bývalé Kežmarské chaty) (0:30/0:30); celkově 15:35 hod, opačným směrem 15:30 hod.

Popis

Z Podbanského (950 m) procházíme přes Nadbanské, stoupáme lesem na Tri studničky (1130 m). Potom pohodlně podél silnice k bývalé Chatě kapitána Rašu (Važecká chata), dále prudčeji stoupáme cca do nadmořské výšky 1400 m, další úsek vede vrstevnicově na Jamské pleso (1447 m). Odtud pořád po vrstevnici přes tok Bílého Váhu na odbočku Furkotská dolina a pak mírné klesání na Štrbské pleso (1346 m). Na Popradské pleso (1494 m) je pohodlné stoupání, odtud však prudké serpentiny vzhůru na sedlo pod Ostrvou (1966 m), potom mírně dolů a nahoru k Batizovskému (1884 m) a dále k Velickému plesu (Sliezsky dom 1670 m).

Následuje cesta pásmem kosodřeviny kolem Slavkovských pliesok a klesání do lesního stupně až na Hrebienok (1285 m). Přes Starolesniansku poľanu a Studený potok, potom kolem Obrovského vodopádu a stoupání k ústí malé Studené doliny (Zamkovského chata 1475 m). Stoupání pokračuje ještě přes Lomnickou vyhlídku (pěkné rozhledy do Podtatranské kotliny) na Skalnaté pleso (1751 m) a na Huncovskou vyhlídku, a nakonec až do nejvyššího bodu Tatranské magistrály, do sedla pod Svišťovkou (2023 m). Cesta k Zelenému plesu (1545 m) vede strmými serpentinami dolů a překonává řetězem zajištěný úsek na mokré skále. Poslední úsek magistrály od Chaty pri Zelenom plese už jen mírně stoupá kosodřevinou k Veľkému Bielemu plesu (1615 m).

Zde se můžeme vydat buď po zelené dolinou Siedmich prameňov do Tatranské Kotliny (760 m), nebo přes Predné Kopské sedlo (1778 m) dolinou Zadné Meďodoly do Tatranské Javoriny (1000 m).

Zajímavosti

• První myšlenka na vybudování vyhlídkového vysokohorského chodníku vznikla v roce 1903, kdy Hugo Jeltsch popisuje tuto možnost v ročence Uherského karpatského spolku. Tatranskou magistrálu pak vybudovali členové Klubu Československých turistů propojením stávajících chodníků v letech 1931-1937. Ve Vysokých Tatrách má délku 46,2 km, celá od Jalovecké doliny v Západních Tatrách do Kopského sedla na pomezí Vysokých a Belianských Tater měří asi 65 kilometrů. Traverzuje všechny jižní tatranské doliny a až v Kopském sedle se protíná s hlavním tatranským hřebenem.
• Původně vedla magistrála i hřebenem Belianských Tater, ale od roku 1978 je tato část kvůli ochraně přírody uzavřena.