Historie:
První chata v této oblasti vznikla v roce 1876 v Predných Meďodolech. Postavil ji Uherský karpatský spolek, přemístil ji k Zelenému plesu, ale za 3 roky shořela. Chata na nynějším místě vznikla v roce 1894 (otevřena 27. 8. 1897) a byla nejprve pojmenována po knížeti Fridrichovi. Po první světové válce byla ještě rozšířena, aby uspokojila všechny turisty přicházející do Vysokých Tater.
Po druhé světové válce se stala majetkem Klubu československých turistů a lyžařů a začali se o ni starat nájemníci až do roku 1948, kdy byla znárodněna. V té době byla rekonstuována a rozšiřována. V roce 1950 v názvu zakotvilo jméno Alberta Brnčala, v některých záznamech je uvedena pod názvem Chata pod Jastrabou vežou. Ke svému jménu Chata pri Zelenom plese se vrátila v roce 1992.
V dalších letech byla vybavena ústředním topením, upravila se i přistupová cesta pro zásobování terénním vozidlem. Po roce 1989 byl chatě navrácen název „Chata pri Zelenom plese“.

• chatařem je Juraj Gantner
• dříve Brnčalova chata (od r.1950 do 1992) na památku Alberta Brnčala (1919-1950), profesora tělesné výchovy, odchovance spolku tatranských horolezců JAMES, účastníka SNP, prvního předsedy horolezeckého ústředí a člena ÚV JTO Sokol, který 1.8.1950 jako horolezecký instruktor zahynul pod Jastrabím sedlom v Malé Zmrzlé dolině

Ubytování a ceny:

• počet lůžek 56, pokoje po 2, 4, 6, 8 a 12 osobách
• v podkroví je možnost nouzového přespání 20 osob ve vlastních spacácích
• k dispozici je voda, sprcha, WC, restaurace, společenská místnost
• cena ubytování je 13 €
• polopenze 13 €
• pro členy ČHS, JAMES apod. 10 €, 3 a více dnů s polopenzí 20,50 €
• mimosezóna 15.1.-14.2., 1.4.-15.6., 1.10.-20.12., (tzn. ubytování za 11 € resp. 24 € s polopenzí, pro horolezce 19 € s polopenzí)
• denní poplatek 1 €, ložní prádlo 1,50 €

Přístup:

• ze zast. Biela Voda žlutou (3:00)
• magistrálou ze Skalnatého plesa (2:30)
• z Tatranské Lomnice žlutá/modrá/žlutá (3:50)
• z Tatranských Matliarov modrá/žlutá (3:30)
• z Tatranské Kotliny zelená/červená (3:30)
• od Kopského sedla modrá/červená (0:55)

Kontakt:
Chata pri Zelenom plese
059 60 Tatranská Lomnica
telefon: 00421-(0)-903-467 420
e-mail: ks.oselpenelez@oselpenelez

směr: Podbanské – Veľké Biele pleso – Podbanské – Tri Studničky (1:45/opačným směrem 1:30) – Jamské pleso (1:30/1:20) – odb. Furkotská dolina (0:30/0:25) – Štrbské pleso (0:35/0:40) – rozc. pod Triganom (0:40/0:30) – Popradské pleso (0:35/0:35) – sedlo pod Ostrvou (1:00/0:45) – Batizovské pleso (1:30/1:45) – rozc. pod Suchým vrchom (0:30/0:30) – Sliezsky dom (0:30/0:30) – odb. Slavkovský štít (1:00/1:45) – Hrebienok (0:15/0:20) – Starolesnianská poľana (odb. Veľká Studená dolina) (0:20/0:20) – Zamkovského chata (0:30/0:30) – Skalnaté pleso (1:10/0:50) – sedlo pod Svišťovkou (1:15/1:15) – Chata pri Zelenom plese (1:30/1:30) – Veľké Biele pleso (1615 m) (rozcestí u bývalé Kežmarské chaty) (0:30/0:30); celkově 15:35 hod, opačným směrem 15:30 hod.

Popis

Z Podbanského (950 m) procházíme přes Nadbanské, stoupáme lesem na Tri studničky (1130 m). Potom pohodlně podél silnice k bývalé Chatě kapitána Rašu (Važecká chata), dále prudčeji stoupáme cca do nadmořské výšky 1400 m, další úsek vede vrstevnicově na Jamské pleso (1447 m). Odtud pořád po vrstevnici přes tok Bílého Váhu na odbočku Furkotská dolina a pak mírné klesání na Štrbské pleso (1346 m). Na Popradské pleso (1494 m) je pohodlné stoupání, odtud však prudké serpentiny vzhůru na sedlo pod Ostrvou (1966 m), potom mírně dolů a nahoru k Batizovskému (1884 m) a dále k Velickému plesu (Sliezsky dom 1670 m).

Následuje cesta pásmem kosodřeviny kolem Slavkovských pliesok a klesání do lesního stupně až na Hrebienok (1285 m). Přes Starolesniansku poľanu a Studený potok, potom kolem Obrovského vodopádu a stoupání k ústí malé Studené doliny (Zamkovského chata 1475 m). Stoupání pokračuje ještě přes Lomnickou vyhlídku (pěkné rozhledy do Podtatranské kotliny) na Skalnaté pleso (1751 m) a na Huncovskou vyhlídku, a nakonec až do nejvyššího bodu Tatranské magistrály, do sedla pod Svišťovkou (2023 m). Cesta k Zelenému plesu (1545 m) vede strmými serpentinami dolů a překonává řetězem zajištěný úsek na mokré skále. Poslední úsek magistrály od Chaty pri Zelenom plese už jen mírně stoupá kosodřevinou k Veľkému Bielemu plesu (1615 m).

Zde se můžeme vydat buď po zelené dolinou Siedmich prameňov do Tatranské Kotliny (760 m), nebo přes Predné Kopské sedlo (1778 m) dolinou Zadné Meďodoly do Tatranské Javoriny (1000 m).

Zajímavosti

• První myšlenka na vybudování vyhlídkového vysokohorského chodníku vznikla v roce 1903, kdy Hugo Jeltsch popisuje tuto možnost v ročence Uherského karpatského spolku. Tatranskou magistrálu pak vybudovali členové Klubu Československých turistů propojením stávajících chodníků v letech 1931-1937. Ve Vysokých Tatrách má délku 46,2 km, celá od Jalovecké doliny v Západních Tatrách do Kopského sedla na pomezí Vysokých a Belianských Tater měří asi 65 kilometrů. Traverzuje všechny jižní tatranské doliny a až v Kopském sedle se protíná s hlavním tatranským hřebenem.
• Původně vedla magistrála i hřebenem Belianských Tater, ale od roku 1978 je tato část kvůli ochraně přírody uzavřena.